KLEKÁNÍ

Anotace: >roztečkováno<

.
.
.
Písková záře slunečního svitu
...s rudými cákanci
červených mraků

Klekání na konci dědiny

shluky opilců táhnoucích žízeň
do kopce k hospodě v zájemné pohodě
zasednou ke stolu...po skupinkách

Hlaholy večerní

...od šenku zní opilá tónina
v guláši poskrovnu plave si konina
kar už se končí nebožtík vyspává
pod stolem na zemi upadá nálada
nikdo už neví...kdo vlastně skonal
jen pořád říkají co všechno "zvoral"
...jeden se přihlásil...že prý byl fajn
tak dostal na hubu...aby už nekecal

Pozdní noc udeří

vychází ze dveří jde hledat vnučku
...až ji zas uvidí...chce jí dát hračku
zbloudilá stařenka pláče si do trávy
děti však neměla...jenom své představy
za chvíli slunce svit zazáří v její tvář
nic už tam nenajde...ani tu svatozář
po chvíli usíná myslí na milého
ráno ji najdou...mrtvou u zpitého

Umíráček klinká

srdcem středem zvonu
dělá se to často...pořád bývá komu
dneska bije krátce vyplaší jen vrabce
proč se trápit dlouho...k vůli "ňáký" babce
peníze neměla a ani rodinu
hospodský neprodá tu svoji koninu
ostatní sousedé rozeberou pole
chlastat se nebude...slyšels to vole

Kříčící pláč

z kopce se vleče...nahoře v chaloupce
rodí se v kleče...snad už po páté...hladce
však dítě modrá dusí se zvratky
praotec utíka pro pomoc vrátky
všude jsou opilí Tři Krále slaví
na cestě polní vůz s koňmi si staví
...nasedá na povoz...žebřiňák starý
celý svět zasraný...je zralý na mary

Umírá

...neví...co kolem všem lidem tak vadí
stařena bez dětí...či nové mládí
života radosti...a nebo stáří
prostě se zestařil a to ho sváří
sem tam je hrozně rád...když ho kdos pohladí
je dobře na světě...přichází mladí
...tak pane vysedat přes vodu nemohu
čeká vás dlouhá pouť...prý k Pánu Bohu

Konec
.
.
.