dvě kapky
usazené
na drátě
co se ulily
z výuky deště...
tulí se k sobě
drží za ruce
šeptají
starosti žádné
nemají....
a jak tak vibrují
v jednu se spojí
volným pádem
padají...
v tu chvíli
se i slunko
vášní rozehřálo...
do kapky se opřelo
a tělo
vodní
spojení
rozpálené láskou
se do světa
za duhovou clonou
vypařilo...
a za tou clonou z duhy
kapky žijí dál
to už je však příběh druhý:
žil byl duhový pan král
ten jemnou rukou vládl zemi
a vlídně ji spravoval
milován tam byl všemi
ale ten příběh se ještě nedopsal...
:o)
06.09.2008 12:31:00 | hanele m.