Návštěvnost
Nedovol mi to
Nedovol mi to
něžně a pevně
Nepouštěj mě
ze své náruče
a nedovol mi odejít
Byť stokrát
bych to chtěla
prosila Tě
na kolenou
vysvětlila
vnitřně i zevně
ta prosba...
bolestí je
zatemnělá
a slůvka jsou
jak obruče
co vzduchem proletěla
kolem mého těla
...
co jsem to
vlastně chtěla
aha už vím..
prý nemám psát básně
když se probudím..
než si kafe uvařím
nedovol mi to ...
Komentáře (11)
Komentujících (11)
Doporučit
TiskJejej tak to přesně znám!!!!
moc mile živelně prosté.....díky
07.11.2008 21:02:00 | Veselý Drak
Nút, skládáš ty řádky pod sebe moc pěkně...
17.09.2008 10:02:00 | SZN
Až na to klekání na kolínka ,to bylo skvělý
U břehů tvých řeko klečím
16.09.2008 18:14:00 | Vivi.~2
:o)))
07.09.2008 10:10:00 | Nút
máš povoleno vše nač si vzpomeneš jen nepsat se zakazuje
jednou provždy...
07.09.2008 09:41:00 | jedam
Přesně tak - probudit tělíčko, pochválit sama sebe v zrcadle (jé - to jsem šikovná holka), uvařit kafe.... a pak se teprve začít kolem sebe rozkoukávat.
07.09.2008 09:38:00 | Šerpík 1
krásné :)
06.09.2008 22:40:00 | Boscai
Piš, piš, piš...já se těším na ty další..:o))
06.09.2008 20:47:00 | labuť
Byla by škoda ti to nedovolit.Jen piš.
06.09.2008 20:08:00 | sondulacek
moc hezká
06.09.2008 19:59:00 | Myrja
Nút, piš básně ráno, odpoledne, večer a zas a znova. Jsou krásné a pomáhají, když láska klopýtá..*
06.09.2008 19:54:00 | Iva Borecká