Tak naposled

Anotace: .....

V srdci zbyla trocha místa,
a smutek bydlí na rameni.
Jen to, co jsem si vyžádala,
na skladu už dávno není.

Na tisíce malých střepů,
Dávno není úniku.
Po tváři tě hladí ruka,
dotyk jen tak ze zvyku.

City už jsou použité,
jen mi ukaž kam je schovat.
Tělo to je pořád k mání,
úsměv můžu recyklovat.