Když se večer stmívá
hvězdy padají
nastává noc
ticho smutně zpívá
když se vkrádají
vzpomínky
a v duši moc
získá zima
z drah nedorozumění
uražená ješitnost
jiskra sebezapření
v dáli zapadá
slunce optimismu
zakryly mraky
realita...?
S ohněm hněvu
se sváří
v duši zima lezavá
přes rozpadající se most
první krok
kdo udělá...?
Že, ten praotec Čech byl tak pitomej a nezůstal třeba alespoň někde v Rimini u moříčka:-)
10.10.2011 10:15:00 | Jeněcovevzduchukrásného
pro mě v tuhle dobu až moc aktuální.. děkuju... někdy je opravdu těžký udělat první krok...
22.09.2008 13:40:00 | Caracol
První krok... to je hodně sebezapření a pytel bezpodmínečné lásky... ale ty mosty za to stojí!
22.09.2008 09:04:00 | Levandule
Udělat první krok
snad těžké je..
však ty další
prošlapat chodníky
žití...
nezvládneš
bez lásky .. naděje..
moc se mi líbí.. zkrátka ze života se vším co přináší :o)
07.09.2008 09:33:00 | Nút