Modřínová duše
Modřínová duše
Na březích řeky Jenisseje vybírám z kalné vody střípky své duše.
Modříny se odráží na hladině spolu s šedou oblohou,
jen stařík v tundře tluče na buben šamana
a lepí ty střepy dohromady zvláštním nápěvem, který znám.
Až poslední kousek zapadne na své místo získám křídla ptáků
a vylétnu co nejvýš.
tam nahoře, úplná a celá změním se v stříbrný prach
co spolu s deštěm spadne zpátky do vody a skončí další kolo života.
Narodím se znovu, někde jinde, někdy jindy. Jiná, ale přece stejná.
Ale ten nápěv a tlukot bubnu v tajze si ponesu s sebou
Napořád
Komentáře (10)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
zmenila bych formu basne, v jednom sloupku je to neprehledne, bud odslokovat a nebo zkrátit slova v radcich
17.09.2008 14:47:00 | saddova
Vidím to jasně: s Tvým příchodem na stránky Literu se zároveň zvýšila i jejich kvalita!
11.09.2008 14:26:00 | 6thSun
..už jsem ji přečetla několikrát za sebou ..a líbí se mi čím dál víc ...super! (a vítej) :)
10.09.2008 08:48:00 | Jiparo
taky mám v sobě bubny, aj dyž odjinud...
http://www.youtube.com/watch?v=rzwMe-3XVn4
moc hezky si to zachytila
09.09.2008 12:20:00 | hanele m.
