Návštěvnost
Vidím jen tmu
Vidím jen tmu
Anotace: Báseň, která vznikla jako reflexe na den, který jsme prožívali jako nevidomí - mé pocity z té situace, pomoc nám dává křídla
Sbírka: Kniha života
Vidím jen tmu
a očními víčky
její tvář osahávám,
vidím jen tmu
dvě vyhaslé svíčky,
spleť tónů, co rozpoznávám...
Slyším jen kroky
a obrysy stínů
kolem se proplétají,
dny a ni roky,
trest ani vinu,
nevím co znamenají...
Z dotyků dlaní
zkouším číst
blízkost a srozumění,
dlaň k dlani se sklání,
já jsem si jist,
že láska je zasvítání.
a očními víčky
její tvář osahávám,
vidím jen tmu
dvě vyhaslé svíčky,
spleť tónů, co rozpoznávám...
Slyším jen kroky
a obrysy stínů
kolem se proplétají,
dny a ni roky,
trest ani vinu,
nevím co znamenají...
Z dotyků dlaní
zkouším číst
blízkost a srozumění,
dlaň k dlani se sklání,
já jsem si jist,
že láska je zasvítání.
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
tleskám
10.09.2008 19:26:00 | Myrja
Cítit lásku... ne vidět. Nádhera
10.09.2008 19:02:00 | Simísek
nemusíš být nevidomý... moc hezky npasáno
10.09.2008 17:15:00 | Nút
jo, ten zážitek je úžasný ...
víš co je ještě zajímavé, zkusit si někdy jen na pár hodin - někdo to pak prodlouží i na několik dnů - žít v úplné tmě - bez světla - když skoušíš být jako nevidomý - ještě pořád vnímáš světlo skrze pokožku a pod. - ale být třeba jen půl dne úplně bez světla - to je síla ... jednou bych chtěla zkusit i několik dnů v takové úplné tmě ...
10.09.2008 13:22:00 | Romana Šamanka Ladyloba