Četla jsem ti verše, za svítání,
ptáci si o nás dvou tiše zpívali.
Prožili jsme noc, bez milování,
hvězdy na nebi únavou zívaly.
Na konci srpna dny nás ještě hřály,
horečka z touhy. A mnoho krásných slov.
Ty vezme vítr, zmizí s létem v dáli.
Báseň podzimu je skryje pod svůj krov.
Další básenka skoro podzimová ... nějak se tu rozrůstají ... ještě nám podzim, drazí přátelé, nepřivolávejte, aj když venku svítí, přesto je chladno ... chci si ještě užít malučký pocit, že je léto ... ST! hezká básenka, krásný obsah.
14.09.2008 08:28:00 | NikitaNikaT.
Tak těm zívajícím hvězdám fakt nevěřím.
Vždyť si to vem - Konečně někdo, kdo se směšně nemrská a přitom je vám fajn…:-) )))
Básnit umíš- k tomu není co dodat:-)
Mávám...
12.09.2008 21:45:00 | kouzelníček
fajne povedenka, zalibila se mi, ale dychl na me smutek, takovy povzdech. chjo :)
12.09.2008 20:35:00 | saddova
...dlouho jsem tě tu neviděl??? ...prima básnění ...ale smutný zdá se mi ...
12.09.2008 15:32:00 | WhiteSkull