Zkáza vlkodlaků

Anotace: Prastarý národ, národ starý, stará křivda, křivdící rasa, rasy konec, konec všeho, všeho zkáza, zkáza světa, světa vládci, vládci mocní, Mocných trest, trest krutý, krutě se mstící, msta krevní, krve propojení. Jedno tělo, dvě duše, jedna krev a dvě srdce

V říši mrtvých stín vlčí,
u živých jen tiše mlčí,
o vývoj lidstva se nestarají,
jsou pořád stejní - a přežívají.

Když smečka k lovu se chystá,
oni najdou si místa,
odkud štvanici uvidí,
jsou jiní - a přeci nezměnění.

V žilách krev člověčí,
stříbro jim nesvědčí,
a v očích šelmí záblesky,
neznámé moci paprsky.

Podstata i život dvojí,
ale naše maso nejí,
hrdost šelem v každém kroku,
strach se objevuje v oku.

Staletí bok po boku,
sami v čele útoku,
však teď se zbraně otáčí,
mrtví se řekou potácí.

Dříve nesmrtelní,
nyní zranitelní,
na prach rozdrceni,
lidmi pokořeni,
stojíc v prachu a kalužích krve,
lidský tvor život nezasluhuje.

Se smrtí na mysli,
co si jen pomyslí,
vrahové bratrů svých,
jejich, mých i tvých.

Trest je nemine,
jejich moc pomine,
lidské plémě na scestí
bude hrát ruletu bez štěstí.

Hněv těch mocných pak dopadne,
na vlkodlaky trestuhodně nápadné,
a když ty rasy zaniknou,
všechny sváry pominou
a bude mír a klid.