Ptal ses mě včera v noci:
JE VŮBEC NEBE ?
Slyšela jsem
do sluchátka
slané slzy,
novou vrásku na čele,
a tvoje bolest,
dosud ukrytá,
vykvetla nachem.
A já řekla :
JE !
Kdyby nebylo, tak...
A pak jsem ti popsala,
jak úžasné to Nebe je,
tak úžasné,
že si to ani nedokážeš představit.
Když jsem osaměla,
musela jsem se ptát znovu.
Sama sebe :
věřím tomu, že JE NEBE ?
Já věčně na dně,
já v temnotách,
a slzách…
Nebyla ta odpověď trochu
prolhaná a drzá ?
Koukla jsem se dovnitř,
tam,
co to bolívá…
A tam bílá perla byla.
Na dně se choulila.
Ukrytá na dně,
kde plácám se,
ani trochu ladně.
přečetla jsem si odpověď
..........................
byla správně
Občas sedím pod břízou, piji čaj či kávu a dívám se na nebe.
Vidím ho přes třepotající se lístky přítele a vím, že žiji teď a tady v tomto čase.
A zítra? Kdo zná?…
17.09.2008 07:24:00 | kouzelníček
hmmm...to bylo jako vždy...dobrý...:-))
Sorry: dost dobrý...a ještě lepší...:-))
14.09.2008 20:36:00 | shakespeares
nebe je, mam tam maminku :) a verim, že mne hlida...
jinak, co se týče basně, tak si myyslim, že umis lepe,ale myslenka je zajimava ...
14.09.2008 15:07:00 | saddova
Já také věřím, to už víš ;-) Nemám co dodat, napsala jsi všechno..a já souhlasím. Stip!
14.09.2008 14:29:00 | Chancer
Nevím, jestlik opravdu existuje nebe a andílci, co nás stráží, ale existuje člověk, co o tem dokáže hezky napsat ... Ty! ST!
14.09.2008 08:22:00 | NikitaNikaT.