Anotace: ...běžně anotace nepíšu...dnes jsem se chtěla pokusit...ale žádný komentář mě nenapadl...snad jenom...že je to odraz dnešní nálady z počasí a přemýšlení, co bude až...
Možná, že jednou..
..vyletím nad hvězdy,
jak chmýří v piruetě větru..
Dlaně mý budou sevřený,
vzpomínkou padající ze rtů..
Možná, že jednou..
..propluju hladinou,
co teplo v mém těle rozlije..
A noční stín prstokladem tmy,
bolestnost vin z očí vylije..
Možná, že jednou..
..prosáknu do země,
jak tekutina citů..
Až život můj oznámí jdu..
V dimenzi mezičasu..
Svitu..
...ta druhá a třetí sloka , ty konce jsou oba moc dobrý ,
někdy uvažuji kde se to vůbec v tom lidském srdíčku berou takováto slova , taková něžná , výstižná a krásná?
Nevím a raději mlčím a pouze budu číst ...Jirka
16.09.2008 14:57:00 | kavec
Kdo z nás ví, co jednou bude... až zase počasí se umoudří a sluníčko vysvitne, zmizí smutek a bude zas vesele.
16.09.2008 10:55:00 | JaniHani
Drahá labuť, básenka se mi líbí, krásné obraty, leč dýše na mne trochu ... nevím, smutku, bolu ... možno takové to sychravé, rmutné počasí ... ST!
14.09.2008 21:47:00 | NikitaNikaT.
Určitě nevědět,ale vědět to,že že příště budu od Tebe číst další krásnou věc,je moc příjemné.:o))
14.09.2008 19:11:00 | Holis
Jen abychom jednou nevyletěli nad hvězdy všichni...
Básnička je pěkná.
14.09.2008 18:19:00 | Květka Š.