Stará vesta
Stará vesta
Poslouchám, jak šumí listí stromoví.
Snad mi mou otázku vítr zodpoví,
co s časem, jenom se líně plouží,
občas mnou smýkne, občas duši souží,
protáhne bahnem mého města,
každý den týž, jak stará vesta,
co nosím už jenom z povinnosti.
Jsme tajných snů už dávno prosti?
Za čím a proč se stále plahočím?
Jen všednosti, jen šedi otročím.
Umím se ještě jen tak rozhlédnout?
Duši svou blíže k nebi pozvednout
a srdce nechat touhou zazpívat,
na dávné sny se zblízka podívat?
Tak zkusím vestě našít záplat pár.
Vždyť každý nový den je vzácný dar.
Sidolem knoflíky zas trochu nablýskat,
za rohem kdesi nahlas zavýskat.
Vždyť život chystá ještě plno krás.
Já vím, a nejvyšší je čas!
Komentáře (10)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
Myslím si ,že to dílko nemá šťávu a gabkin má pravdu. Mávnout rukou a- Jo, jo já vím…
Takže příště žádné nesmělé pípání a s vervou do nás- Ať si sedneme na zadek…:-)
20.09.2008 13:01:00 | kouzelníček
Každý den, tak aj vůbec život, denně něco nám chystá, aj když se zrovna nedaří, nande se aj maličko, co nás mile překvapí ... a jenom kdyby malučký úsměv nám vyčarovala, tak to za to stojí. Básenka se mi líbí, je myšlenková. ST! za obsah.
16.09.2008 18:01:00 | NikitaNikaT.
