Trápím se bezmocí
nemohu pomoci
drahému příteli.
Něžnému anděli
s modrýma očima
maminka usíná
možná už napořád.
Má ji tak vroucně rád.
V pohledech ostatních
jsem jen tvůj tajný hřích,
nemohu při tobě stát.
Tak snažím se alespoň psát ...
Smutný úsměv na tváři.
Myslíš že prázdné ruce máš?
To bys holka koukala,
co hřejivým slovem naděláš…
20.09.2008 13:13:00 | kouzelníček
Nejlepší pomoc je účast sama o sobě. Slova nejsou potřeba, všechno pokazí!
18.09.2008 10:44:00 | 6thSun
Smutné, a pro každého nevyhnutelné téma, z něhož jde po zádech mráz. Ty verše jsou napsány citlivě a vyjadřují nefalšovanou účast s blízkým člověkem, kterého život dovedl do situace, na kterou se nikdo z nás nedokáže připravit, i když ví, že jednou nastane.
17.09.2008 23:26:00 | Tygropes