Bezmoc
Bezmoc
nemohu pomoci
drahému příteli.
Něžnému anděli
s modrýma očima
maminka usíná
možná už napořád.
Má ji tak vroucně rád.
V pohledech ostatních
jsem jen tvůj tajný hřích,
nemohu při tobě stát.
Tak snažím se alespoň psát ...
Komentáře (11)
Komentujících (11)
Doporučit
TiskJéjku, au au ... fúúúú fúúú někdy jsem bezmocní ...
26.09.2008 23:10:00 | NikitaNikaT.
Ach jo.......Ten povzdech mluví za všechno.
20.09.2008 21:49:00 | střelkyně1
Smutný úsměv na tváři.
Myslíš že prázdné ruce máš?
To bys holka koukala,
co hřejivým slovem naděláš…
20.09.2008 13:13:00 | kouzelníček
Poznala jsem něco podobného...Chápu.
19.09.2008 14:28:00 | Múirne
Ten kdo žije pro jiné...
18.09.2008 21:43:00 | zzlatý
Myslím, že určitě pomáháš tím, že jsi a zůstaneš..
18.09.2008 14:25:00 | labuť
Nejlepší pomoc je účast sama o sobě. Slova nejsou potřeba, všechno pokazí!
18.09.2008 10:44:00 | 6thSun
Pomáháš mu...*
18.09.2008 08:22:00 | Iva Borecká
A píšeš krásně, byť smutně. Ale takový je...
18.09.2008 06:17:00 | poustevník Jirka
Smutné, a pro každého nevyhnutelné téma, z něhož jde po zádech mráz. Ty verše jsou napsány citlivě a vyjadřují nefalšovanou účast s blízkým člověkem, kterého život dovedl do situace, na kterou se nikdo z nás nedokáže připravit, i když ví, že jednou nastane.
17.09.2008 23:26:00 | Tygropes
...ST za všechno
17.09.2008 23:12:00 | WAYWARD