Květina v poušti

Anotace: Voda suchou poušť skrápí a květiny barevné vnáší lásku do srdcí.

Vyprahlá zem,
v písku skryté tajemství,
zrnko písku vypráví příběh tajemný.
Není míst kde by žízeň nebyla,
vyprahlí poutníci klopýtají o kamení.
Andělé čekají na tajemství.
Kdy přijde spásy znamení?
Vysychající oázy vodu nevydají,
jen Bůh ví kdo za vše může.

Kamení padá z nebe a hříšnou zemi rozbíjí
poslední květina své paraple rozvíjí.
Potůčky radosti vzácností,
potůčky naděje smutek rozpouští.
Kameny trhají písek na kusy
a tvoří obrovské zrcadlo.

Krása květiny se odráží,
veselé barvy ničí nicotu, co tu byla.
Krvavé potoky nicoty mění se v holubice,
bílé holubice přinášející déšť,
odrazy duhy o které jsi snila

Kapka za kapkou vnášejí lásku do srdcí,
lidé co nenáviděli, milují,
ti co milovali nalezli své duše,
Milování skví v potocích něhy,
plynoucích do lidských myslí.

Mocný meč ve jménu tvé tváře,
mocný rytíř zabil stesk, aby miloval.
Muž ve zbroji kožené spí,
přemyšlí nad krásnou vílí záře,
těší se až tvá dlaň jej probudí.

Spí a spí v písku nadějí,
v náruči květin z písku vzrostlých.
Potůček lásky v řeku se vtělil
řeka v potůček, láska v těle
Láska mocná ve víle se usmívá.
Má srdce svou vílu rádo má.