Pohádka o dvou postavičkách...

Anotace: Je to část z básní pro holku, kterou jsem měl a mám rád... Dita... Je to nic moc. Je to z mých začátků...

Pohádka o dvou postavičkách…

Jsme jako dvě postavičky z pohádky..
Ty jsi krásná Beruška,
A já Ferda Mravenec,
Doufám, že mezi námi nikdy nedojde na hádky,
Sice jsem práce všeho druhu – v Tvé přítomnosti zbabělec…
Tvé srdce mě vždy na dostane na kolena…
Beruško, ty jsi moje vyvolená,
V mém srdci jediná.
Já měl, mám a budu Tě mít rád,
Kdybys mě nechtěla, byla by to v mém srdci jedna z největších ztrát.
Už jednou jsem se cestou do mraveniště kuličky ptal:
Kuličko duhová – zatoulaná,
Řekni mi, kde je moje drahá milovaná…
Zatoulala se mi jako pěna vodní…
Kuličko, poraď mi - proč musím být tak daleko od ní…
Celičký svět ze svých toulavých cest znáš,
Snad mi radu dáš,
Kam Beruška tečkovaná – milovaná,
Se mi zatoulala.
Miloval jsem, když si svou broučí píseň zabroukala.
Já jí mám rád víc než svůj život broučí celý,
Proč mě od ní tolik klásků trávy dělí…
Na listu kopretiny jsem pak přemýšlel…

Došlo mi, že jsi v mém srdci večer i ráno…
Jsem jako Ferda Mravenec, protože mám k Tobě stejné city i pocity jako on k Berušce…