mocná je temnota,
ta co tíží naše nitra,
pravda odvěká,
co přijde dnes i zítra...
tíživá samota,
i když není člověk sám,
upřímná dřímota,
co usínat přikazuje nám...
mocná je obloha,
která velí nám spát,
krásná je hluchota,
co zkusí se nám smát...
šílená je pravda,
co zvoní nám v uších,
slané jsou slzy,
co máme je v očích...
Moc pěkná Jaruško! A to nevědí, že nejenom pěkné básně ale i ty jsi pěkná...
28.08.2005 15:59:00 | Krtica
na mě je to dobrý?? to byl kompliment?? hmm díky...
nejsem dobrá ani dokonalá...to jen pro pořádek,
a nejsem tu kvůli hodnocení... ale přesto díky
náhodný kolemjdoucí...
27.08.2005 21:17:00 | jarkaj