Tak už to konečně pochop

Anotace: celá básnička jakýkoliv přátelství popírá, až poslední věta celou básničku vyvrátí...3.3.2007 10:44 Nikol Autratová

Nejsem tvůj táta,
nehraju ti mámu,
nechci být tvou ségrou,
a nehraju ti bráchu.
Nejsem někdo,na koho by ses mohl obrátit,
nejsem tvůj domov,kam by ses mohl vrátit.
Nejsem tvoje nic,
tak už to konečně pochop!

Nebyl jsem ten spolužák,co tě nechával opisovat,
nikdy jsi nebyl můj kamarád,
nejsi škola,kterou se nechávám unavovat,
nikdy jsem za tebou nechodil rád.
Nejsi moje nic,
tak už to konečně pochop!

Nejsem tvoje hračka,s kterou si můžeš hrát,
nejsem první pomoc,kterou musíš znát,
nejsem odpověď na tvoje otázky,
nejsem konec při tvých začátcích.
Nejsem čas,kterej chceš strávit se mnou,
nejsem minulost,kterou už máš za sebou,
nejsem řetízek,kterej máš na krku,
nikdy jsem nebyl rád po tvým boku.
Nikdy jsem nebyl pro tebe nic,
tak už to konečně pochop!

To nejsem já na tý fotce,co máš nad postelí,
nejsem balíček bonbónů,co se s tebou rozdělí,
nejsem někdo,kdo by si s tebou chtěl celý hodiny povídat,
nejsem podvod,se kterým musíš denně počítat.
Nejsem pomocná ruka,kterou ti podám,
nejsem láska,kterou ti s radostí nedám.
Nejsem tvoje nic,
tak už to konečně pochop!

Nechci být tvým přítelem,
nechci být tvůj klid,
nechci být tvým záchytným bodem,
nechci pro tebe ňákou cenu mít.
Nejsem tvoje oblíbená písnička,
nejsem cesta do tvýho srdíčka,
nejsem úsměv,kterej rád rozdáváš,
nejsem tvůj cit,kterýmu tak podlíháš.
Nejsem nic,nejsem tvůj život,
tak už to konečně pochop!

Nejsem nic z toho co si kdy měl,
pravda,teď bych to chtěl…