TVŮJ OBRAZ
TVŮJ OBRAZ
°°
Tvůj obraz
šeré linky v tmavé černi
stopy nevyplakaných smutků
polštář
a pod ním Tvůj kapesník se sny
podivná alegorie dnů
kterou rozséváš
zmožené duši končícího léta
ovlhlá košilka Tě studí
. . . vím . . .
nevytopená
chladná noc
bez milujících dlaní
vyplazuje neřestně svůj jazyk
. . . a Ty . . .
namísto abys na ni udělala dlouhý nos
znovu poddáváš se bolesti
z neukojené žízně
a hladu
. . . po životě . . .
Zbytečná jsou má slova
nazdařbůh hozená vstříc Tobě
když Ty . . .
v zármutcích schoulena
. . . je neslyšíš . . .
°°
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
...to je tak bolestivá básenka , že z každého jejího slova cítím moře bolesti , která ještě trvá a je snad nekonečná ...Vím o čem mluvím , protože už několik let zažívám podobnou bolest a nemohu se jí zbavit...Je moc pěkná a citlivá , musíš si jí několikrát pročíst , abys pochopil to nitro celé té fantastické básničky...Jirka
23.09.2008 18:49:00 | kavec
