Anotace: Nemám co bych blíže k tomuto vysvětloval.
Jest jeden most přes řeku života,
který se pod mými kroky rozpadává.
Jdu tou cestou jako anekdota,
vždyť kde kdo mi nohy podkopává.
Na mostě jsem zastavil, abych se porozhlédnul.
A pak? V té tiché temnotě jsem to pochopil.
To můj osud mne totiž nemilosrdně doběhnul,
a tak z mostu nad životem skáču dolů, abych se utopil.
Jsem v řece života sám a proud unáší mne...
Unáší mne tmou do mlhy poznání.
Ten proud života do jasného světla uvrhl mne,
a já jsem se znova narodil... Mám opět své poslání.
Pravda. Nikterý život není zbytečným, a zkušenosti jsou největším bohatstvím, které si kažký v sobě samém odnáší dál... Za hranici životnosti toho těla, té schránky pravého života.
24.09.2008 13:15:00 | RešHeNúnHe
...převážně si za všechno můžeme sami...a za zbytek, snad může osud...jen na nás záleží, jak si s ním poradíme, on nám podává ruku poznání...a když dokážeme najít svoje poslání, nežili jsme zbytečně... :-)
24.09.2008 13:04:00 | Lota
Díky, díky.
Mno rytmus je rytmus ale sdělení je sdělení.
Nejsem básník ;)
24.09.2008 12:27:00 | RešHeNúnHe
vic bych se zamerila na rytmus, aby ti v basni sedel, lepe se to ctenari cte...
24.09.2008 12:24:00 | saddova