Loučení aneb Osmnáct
Loučení aneb Osmnáct
Anotace: Tohle jsem napsala jen tak v předvečer mejch osmnáctin (víc než před rokem). Ale varuju: je to sra**a.
Dneska v noci se už taky
mnoho nevyspím:
mám povinnost rozloučit se
navždy s dětstvím svým.
Rozloučit se klikyháky,
teskným pohledem:
jak jsme žili rozmanitě
nezapomenem.
Utekla mi jako voda
doba předlouhá-
čtvrtka průměrného žití
jak chvíle pouhá.
Příslib mnoha povinností,
žádné radosti:
pojď okusit svět dospělých,
jejich starosti!
Loučení, žal a sentiment...
To je k zbláznění...
Bojíš se snad toho čísla?
To tě nezmění!
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
Tak tohle přešně znám... :-) Víš, 18 už mi vážně není, ale stejně mi někteří hádají podle nápadů tak 6. :-D
Člověk je tak starý, jak starý se cítí být! ;-)
25.09.2008 12:32:00 | Anita Buchtová
