osudy

Anotace: V každé chvíli se prožívá několik dějových rovin.

1) Na autobusáku stojí hodně lidí, někdo přijde, někdo projde, někdo odjede
1.1) Čeká na bus - odkud se tu vzala, úplně jako maják mezi loděmi jedoucích do přístavu
1.2) Stojí mimo lidi - snad aby podpořil svoji nezávislost - možná aby byl vidět
1.1.1) Nosí v srdci spoustu tajemství a kdo ví, kolik z nich jim rozumí
1.1.2) Přišla blíž, jako bych ji zajímal, jakoby čekala na slova od neznámého
1.2.2) Dlouhé vlasy, jakoby na vzhled nedbal - kdo je vlastně zač?
1.2.1) Dívá se po mě - všímá si, že jsem blíž
1.1.2.1) Ahoj, kam jedeš?
1.2.1.2) Co děláš? Neznáme se od někud?
1.1.1.1) Jen se usmívám, je to zvláštní situace.
1.2.2.1) Támhle je volné místo, ach to čekání.
1.2.1.1.2) Přijel autobus - nastupuju na první volné místo
1.1.2.1.1) Už mi to jede a ty?Máme společnou cestu.
1.2.2.1.1) Přes úsměvy je tma okolo... i v našich ústech.
1.1.2.1.1.1) Nastupuju předními dveřmi, tam je vždycky dost místa.
1.1.1.1.1), 1.2.2.1.2), 1.2.1.1.1.2) ....
Bus odjel, ačkoliv spolu - každý sám.

Pozn. Čísla jsou větve a listy binárního stromu, kde číslo jedna je kořen.