Rozume...

Anotace: K čemu máme rozum, když děláme chyby...?

Rozume...

Nevěděl sis rady, a tak jsi zůstal stát.
Vidělo to Štěstí, a tak se začlo ptát.
Nabídlo svou pomoc, bylo dobrák od kosti,
Jenže ty ses vysmál - jeho maličkosti.

Je to tvoje vina, žít s tebou je bída.
Zadostiučení, krásné toť mučení.
Teď před nahou pravdou zavíráme oči.
To pak lze i tvrdit, že se svět netočí.

Záznamník Vědomí tvrdí: "Nejsem doma".
Tvůj příbuzný - Blázen, pro tebe pohroma.
Již čeká na tebe, již stojí za dveřmi.
Ty však máš zamčeno, tiše šeptáš: "Věř mi."

Marné je doufat, co by bylo, kdyby.
Ve stříbrném lese hledat zlaté hřiby.
Tolikrát jsi selhal, a i Štěstí zahnal.
Snad by bylo líp, kdyby sis to přiznal.