Anotace: Kde jsou vlastně hranice možností a sil...
Polární zář nad obzorem
zdá se být na dosah
Jen se jí dotknout.
Jenže ať štvu své psy
sebevíc, až na hranici
Je pořád stejně vzdálená
Dráždivá chiméra mě vábí,
nutí překročit magický kruh
rozpustit se v záblescích.
Pak bys mě moh občas vidět
Tančící seveřanku na obloze
Mé spřežení už ztrácí sílu,
Zahřívám tlapky v dlaních
a krmím posledním zbytkem ryb
Vítr mě málem oslepil,
ale zastavit nedokážu
Vždyť cíl je už tak blízko...
druha sloka je dle meho nejlepsi z tveho dila, zacatek mne vubec nezaujalo a v posledni sloce jen ta zminka o tlakach, jinak mi to prislo jak zmensena minipovidka, moc vypravecske na muj vkus
03.10.2008 07:50:00 | saddova
Mrazivý sever mě okouzluje neustále, ať skutečný či v metafoře. Tip za originalitu
02.10.2008 08:37:00 | denebrin