Prstýnky

Anotace: mělo to pokračovat...ale už teď je to dlouhý...

I když den se ke konci chýlí,
zůstávají stále spolu,
bez rduhého ani chvíli,
bez druhého tečou slzy... dolů.

Snad až za hrob , tak věrni si,
ale i hluboká láska leč skrytá,
přestože to jsme slíbíli si.
nezůstane v srdci vrytá.

Manželé - sní o tom jednou každý,
v domění že prstýnek vše spraví,
vše by mělo být krásné-navždy.
budoucnost jistá- přesto zradí.

Mohli by si říci, jak moc milují se,
příležitostí je spousty,
ale musíš pokusit se,
vyslovit své city ústy.

Takhle jen tiše seděli vedle sebe,
možná dosud jim to stačilo.
Samotná žena je jak bez barvy nebe,
často se jí po něze stýzkalo.

Žít v tak stereotypním světě,
to donutí k úvahám.
Nejistá, zda miluji tě,
do pasti osudu spadám.

On rozuměl mi jako ty , kdysi,
nabízel to co mi schází,
psal mi o lásce- celé dopisi,
odpověď dostala se mu brzy.

Sejít jsme se měli,
moc rychle se setmělo,
a oba jsme to chtěli,
na obavy času nezbylo.

Ránem často všechno končí,
se smíšenými pocity domů jsem se vracela,
v hlavě stále slyšela, jak na mě kříčí,
abych s ním zůstala.