Severka

Když ztratí se člověk v naprosté tmě,
To severka zasvítí a ukáže kam jít.
V hlubokém jezeře, až úplně na dně,
nestačí jen sedět a tiše snít.

Plamínek naděje zazáří v dáli,
možná je čas, vstanout a odejít
Závoje černé, tam někde na dně odhalí,
cestičku zpět, co snaží se utajit.

Vytí vlků a šum lesa zasténá,
zvedne se vítr, co hladinu rozčeří.
Severka zasvítí do hlubin ztracena,
na pouť, zpět k životu dají se někteří.

Slunce zlaté opět výjde,
zvony všem nám budou znít.
Z noci nový den k nám příjde,
nestačí jen snít a chtít…!