Někdy si kráčím
sněhem bosý
a lidé křičí v panice:
„Volejte, prosím,
Kosmonosy,
volejte, prosím, Bohnice“
Jen se jim směji
ach vy knechti
co vy jen víte o žití
Člověk se zkrátka
nevyšlechtí
z roubu jenž rostl
od řiti...
***
na hrbu pruhovaný mundůr
a žití koule u nohy
zpívá si vzletně trubadůr
.. no nevěřte mu, volovi ...
06.10.2008 16:18:00 | HarryHH
...tak jako z ho*na, nebude nikdy Přemyslovna...
s tím se nic nenadělá..a tak se otáčím za sluncem, aby stíny byly za mnou...je to však dobře??? je dobře, aby mi bylo všechno úplně jedno???...ale co, teď je stejně zamračeno...:-)
a roboti se mi do vět montují, prý EGO
03.10.2008 11:33:00 | Lota