Anotace: (3.10.2008) citový výlev...ani to snad není báseň..omlouvám se...
Proč lidem,
který mám tak ráda,
třeba i "jen" jako kamarády,
nedávám víc najevo
své city k nim,
jen je prudim,
neustále s nima chci být v kontaktu,
nebo přímo být s nima,
proste vyžaduju trochu víc pozornosti,
chci, aby mi mou lásku, upřímnost a mou hodnou povahu
ostatní vraceli stejným dílem,
vím, že to po nich nemůžu chtít,
ale prostě to potřebuju,
protože si myslím,
že bez lásky a bez citů
vzájemného porozumnění,
vlídného slova od někoho koho máme rádi,
zkrátka bez toho všeho
se nedá žít...
Prosím, lidi, pochopte mě...
Jsem prostě trochu jiná, náročnější,...
Potřebuju, aby si mě někdo všímal...
a měl mě rád...
děkuju
:-) Tak v tomhle pocitu nejedeš sama! A nemáš se za co omlouvat, to já se omlouvám, že se o tebe častěji nezajímám! Promiň... Mám tě MOC ráda! :-)
05.10.2008 02:16:00 | Anita Buchtová