Nespěchej tolik..

Anotace: To snad ani není básen.. ale lam jinam to zařadit..nevim jestli to někdo pochopi a jestli je to vhodný dávat sem.. prostě bych to nerjadši.. vYkřičela do světa.. a dál..

Stalo se to tak náhle
a byli jsme dva..
Třeba to tak bylo schválně
za sebe se spolu rvát

Avšak jak to v mládi bývá
láska to byla pomíjívá.

Jen, jen se tě chci lásko zeptat
proč sakra použil si Herkulese!
A nalepil ses k mýmu srdci
tak pevně, tak šíleně silně a..
zády???

Víš je to nepříjemný
a ještě horší je
že přes ně prostě nevidim!
Kdo ví co mi uniká..

Kdo ví kdo se schovává
z druhý strany
(ne, nejsem užarlena)
však představa nějaký Jany
mě celkem děsí..

A třeba je k tobě přilepená
srdcem, očima nebo...?
No prostě předkem.

Nejtěžší je vědomí
že sem tě otočila před lepením právě JÁ
Zpívám ti do ucha na-na-na
a zní to tak sklesle, tak zoufale!

A vidim tě tak často
a pořád sem si nezvykla
že mi nepatříš
a že ke mě nejsi přilepenej srdcem!
A zlobím se když se ke mě odvracíš
v opravdový realitě

Chápu, že to nejde hledět na mě
když na mě nevidíš
Ale něco ti řeknu
Já bych to zvladla!

Nechápu jak mě můžeš tak znát
vždyt si mě měl "jenom" rád..

Strach mě vyřadil ze hry.
Že sem byla pro smích
a smích.. a smích..
stydím se a moc.

Bráním se mejm pohnutkám
hledět na tě jako sova
ale proboha, neznám nic těžšího
..černá vdova- aloha, aloha

A zuřím že..
Ty o ničem nevíš!
Jak se trapim
že na tebe myslim
že vím že sem udělala chybu
že tě prosím o odpuštění
neviditelně a.. nanápadně..
a kdo to ví?

Už....už se trhá
to lepidlo.. co tak dlouho vydrží
bolí to, bolí to... až běda!
-N-I-C- tě u mě nedrží..

Strach mě vyřadil ze hry.
Je pozdě.
Sbohem!!