„na téhle straně cesta nekončí“
prohlásil a ruce do kapes si dal
a cigaretovej dým zdál
se prorockej
pro toho nejstaršího ze všech
jiný muž se zastavil
a v tichu si poplakal
nad tím co právě
stvořil
země pod nohama se otřásla
pod svou vlastní tíhou
a život si předčítá řádky o své vlastní zkáze
jak by se nad tímto mohlo zoufat?
listy na stromech čekají na svou výzvu
aby se za ranních červánků
mohli odlepit od země a usnout
znovu v koruně
tvoje tělo je kruh
a vzpomínky jsou záplaty v něm
a i kdyby chtěl
sám nemůže se rozpadnout
týjo.. ten konec.. to s tím kruhem.. zní to fakt opravdově.. jako bychom to žili.. budu hádat... měl to .. být účel?! :)) povedlo se...
04.10.2008 20:24:00 | Zamilovaná do nezamilované doby
Mě tohlo připomíná nějakej biblickej novodobej příběh (bože to mě zas něco napadlo)..
04.10.2008 20:07:00 | W.O.K.O.