Byla jsem někdy
andělem
byla jsem pastelky tupou tuhou
Řekls mi:
je tvým údělem
kreslit stín za neexistující duhou
Byla jsem někdy
otázkou
byla jsem záložkou tvé knihy
Řekls mi:
dělej, co musíš udělat
Tak milovala jsem ty olivové pihy
Byla jsem někdy
prosbou
Kéž zeptal by ses o co prosí
Řekls jen:
na to je moc pozdě
ptát se kdo jsi...
Škoda, že forma z prvních dvou slok, nepřetrvala po celou dobu...
Ty první dvě jsou super.. pak se to někam ztrácí.
04.10.2008 23:53:00 | Obyčejný básník