Zpovídám

Zpovídám

Anotace: Má imaginární výpověď...

Sbírka: Slova moje vlastní

Zasněně,v celek a po slovu slova,
báseň tu skládám,Tobě ji dám,
zmateně,potichu,každý verš znova,
obracím v hlavě,část srdce v něm mám.

Požádám vítr,ať zlobu svou ztiší,
abych se na verše soustředit směl.
Slunce,ať nad plán svůj výkon teď zvýší,
inkoust,ať zneuctí papíru běl.

Konečný výsledek předčítám hvězdám,
ony snad pochopí,co říci jsem chtěl.
Naplno vykřičím,ač se snad nezdám,
vše,co už dávno křičet jsem měl.

Až se mé chmury rozplynou v dáli,
poslední osten,až ztupí svůj hrot,
slova,jenž hlavní roli tu hrály,
do ticha zazní,jak zhašený knot.
Autor Pietro, 31.08.2005
Přečteno 602x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (2x)

Komentáře

Je krásná, nevím, co více říct, snad jen, že pocit, kdy jsi to psal asi znám. Též jsem chtěl něco podobného napsat, ale slova se mi pletla a nedávala smysl

07.11.2005 12:57:00 | Pazdi

...tak tohle je VELKÁ P.A.R.Á.D.A.!!!

31.08.2005 13:55:00 | šuměnka

do ticha zazní,jak zhašený knot.
Nádherná :o)

31.08.2005 13:38:00 | WWW

krásně, překrásně zpovídáš
a o sobě nám tu povídáš:)
Co ještě řekneš nám, ty náš básníku zasněný?
ty umělče múzou poctěný..:)

31.08.2005 13:20:00 | makretka

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí