smutnou ulicí šel starý pán
stařec co není už nikam zván
nikdo ho nezdravil
už dávno nežijí jeho přátele
on přesto zastavil
kouká se na nebe vypadá vesele
v jeho srdci je přesto smutek
jaký to asi udělal zlý skutek
že zůstel na světě tak opuštěný
je stár a přítel pro něj není
kdo ho vidí hlavu otočí
nikdo se mu nedívá do očí
kruté je to stáří a vysoký věk
proti němu nepomáhá už žádný lék
v hlavě má člověk už jen vzpomínku
na všechny své lásky a maminku
přes sto roků už je na světě
stopět mu bude letos v létě