Návštěvnost
Osamělá žena
Osamělá žena
o Vánocích místy z tváře
úsměv vzpomínkový
na zpěv dětí,
jež z hnízda letí
v život nový.
Sama být je k pobláznění
muž na mazlení tu dávno není,
zamáčkne bol hlouběji v sebe,
rozloží prkno na žehlení.
Malý byt, v němž i léto zebe,
čím více hledá cit, tím více schází,
zabředlá v močálech z omšelých frází
pomocná dlaň v těch dnech nepřichází.
Poskládá slunce z povadlých květů,
potichu vykřičí kratičkou větu
"Jsem tady"...nebi a všemu světu.
Komentáře (10)
Komentujících (10)
Doporučit
TiskZbožňuju takovou melancholii... alespoň v poezii:)
13.03.2009 06:33:00 | ziriant
Brr, snad ještě nejsme tak staří...skoro se bojím, že budu jednou jako ona,tolik osamamělá...krásná báseň
17.11.2008 17:47:00 | Bačkorka
Ty mě znáš?..."o)
11.10.2008 19:35:00 | Churry
Doufám, že mě to nikdy nepotká...
09.10.2008 23:52:00 | Efiee
výborná i když smutná. Ale i takový je život
09.10.2008 14:37:00 | Triffid Kolbe
..moc hezky napsáno..život taký je..
08.10.2008 07:29:00 | Tacca
Smutná básenka, život je někdy pes. Mno jo, dítka se rozlétnou a najednou rodiče nepotřebují a když ano, tak jen na jídlo a praní. Je to snad výchovou?
07.10.2008 22:09:00 | NikitaNikaT.
Krásná, nesoucí bolest...bohužel, někdy opravdová skutečnost...proč nemůžou být lidé vždycky šťastní...možná by si toho pak nevážili.?... :o(
07.10.2008 21:37:00 | labuť
Je mi z toho smutno.....možná pomohla by kamarádka, zapomenout na samotu a radostně se zase vracet domů.
07.10.2008 21:27:00 | JaniHani
nesnáším žehlení, jinak by to bylo za 2 :o)
07.10.2008 21:15:00 | hanele m.