Poutník

S pěvci vstává za rozbřesku,
aby našel svoji stezku,
orlíma očima zkoumá krajinu,
hledá kraj co měl o něm vidinu.

Údolí s bublajícím potůčkem,
kde zvěř cupitá krůček za krůčkem.
V náručí krásných sedmikrásek,
ulehne třeba na oblázek.

Samo lůno přírody,
kde zastavil se čas,
lesy a brody,
paprsků slunce jas.

Přemítá o marném svém hledání,
spočine duše ve večerním smrákání?
Jak zastavit čas a neznat jen spěch?
Zvolnit života dlouhý běh?
Ten pán má velký pech.