Po Staré stezce
Po Staré stezce
Po Staré stezce,
zapadlé sněhem,
já chtěl bych kráčet
sám a sám
tou temnou pustinou.
Taigou nevlídnou
cestu si prodírat
tam k severovýchodu
do země zaslíbené.
Po Staré stezce
ledovým větrem bičované
já chtěl bych se vydat
tím mrazem třeskutým
za modrou hvězdou.
Po Staré stezce
já chtěl bych dojít
k těm drátům ostnatým,
jež oddělují
peklo od ráje.
A až k nim dorazím,
vší silou je přervu
anebo zhynu
naprostým vyčerpáním.
Komentáře (13)
Komentujících (13)
Doporučit
Tisk
vzal drát... pomačkal ho.. vznikl nesmyslnej svět... řekl.. nakreslit.. a pak se bavil nad námi, jak moc se snažíme... jenom kvůli tomu, že byl schopnej vymyslet blbost...
ps: ani já
ani dnes
neodolala...
09.10.2008 19:44:00 | Zamilovaná do nezamilované doby
To je velmi silné, Adame. V sibiřské tajze cítím krajní podmínky existence. Jen pro odvážné. Moc hezké jako všechna tvá dílka.
09.10.2008 17:58:00 | Marfuša
ST! za obsah, je to velmi působivé a myšlenkové dílko, pro mě to má lehký nádech smutku. Aj já též mám ráda spíše teplo. Věřím a doufám, že nezhyneš, byť by to byla vštší pravděpodobnost, proto se na žádnou cestu nevydávej, jen tu hezky zůstaň s námá.
09.10.2008 06:37:00 | NikitaNikaT.
...snad je to zápas duše...dobře napsané...hodně to cítím...mívám takové pocity, a když je za okny nevlídno, jdu se s přírodou poprat, abych se očistila...:-)
08.10.2008 23:26:00 | Lota
Třeba to není o Sibiři...
někdy jsou v srdci netopýři,
hlava třeští,
kolem chlad.
A člověk touží
milovat.
ST.
08.10.2008 21:53:00 | spare
já mám radši ty teplý kraje... ale každý srdce má svý touhy - a tys ty svý hezky vyjádřil :o)
08.10.2008 21:43:00 | hanele m.
