Vůně starých cigaret..

Do ledových marnivých rtů,
se vpijí vůně starých cigaret
a z pochmurných pocitů
se nebudu již víc hvězdám klanět.

Ráno co ráno se straním,
hloupým náhodám, v bludné mlze
a obtížím svou líc stavím,
v neočekávané - touze.

Být či nebýt a bdít,
nad prázdnými dlaňemi,
už nestačí mi pouze chtít.
Všechny iluze byly - dávno ztraceny.

Ptát se kam a tiše pozorovat,
to všechno dění, listí padá
na houlou zem.Nebe obdivovat,
když naše lehká duše stráda.

Slunce se červená, možná zítra
odhodí svůj zlatý stud
a než dočkám se bíleho jitra,
opustím tento zlý blud.