ZDÁ SE

Zdá se mi
to už asi tisíc let, co jsem naposled spala
bez vzteku, že nejsi vedle mě
a netoužila po tom, abys mi povídal o své lásce
znovu a znovu a znovu

kolikrát to asi musíš říct, aby doopravdy uvěřila
i ta nejpochybovačnější část ve mě?
...co mě má možná ze všech mých částí nejradši
a při každém tvém neúsměvu mi šeptá
"do důlku toužícího po kamínku lásky sis nechala hodit skálu
a čekáš že tě to nezabije?"

... a já čekám, že mě to nezabije
i když dávno vím,
že dávat, co můžu, nestačí
a věřit už vůbec ne

že někdy můžu vyždímat celýho člověka do poslední kapky
a ničemu to nepomůže
jako touha po vítězství nepomůže v ruletě
...červená a černá,láska a nic

A mrzí mě, že už nemůžu bejt úplně hloupá a naivní
...že už jsem si to vybrala