U přívozů...

Anotace: nevyzpytatelných...

Ve stínu
šelestivého smíchu
srdcí lístků
červených dubů
u sukovatého stolu
s vůní pryskyřice
na terase světa
sfoukl jsem pěnu
hořkostí z žejdlíku duše…

s chutí jsem upil
řízné mízy z chmele
dva kroky
průhyb
krátký švih
a sleduji
culící se
sám sobě
sebe coby
hliněnou kouli
valící se
po hrbolaté dráze...

slepě
razím si cestu
lesem kuželek
z lip…
potlučený
plný šrámů
pořád věřící
že jednou bude líp…

takový způsob
rozmarných podzimů
zdá se mi...

býti šťastným…