..tak mě tu máš..
máš mě v tom povětrném dni
..plničkém louží špinavých a pocákaných bot
těžko mne uvítáš
..oba jsme nevlídní v dnech trpce loudavých..z kterých se těžko zout
noc protáhla se bolestí
a shluk mých myšlenek mi proudil hlavou
bolest má svoje neřesti a děsí mne svou intenzitou..snad i snahou
položit..nebo udolat svou vyvolenou
..a nesmlouvá jak handlíř s cenou..je svá..a ví to
vybírá si svou daň či mýto..a vyšklebená odejde,
aby se znenadání objevila zas
dává i oddych..skrytý čas..
(délka jest otazníkem..
..a v jejím čase vylétám do výšin úlevy a tužeb
..přizemněných víkem)
..abych záhy si hlavu natloukla v tom hnusu nesnesitelnosti
a čekala..kdy..jak.. a proč..se mě zas zhostí...
Jo, bolest je potvora,
ať odkudkoli zavolá...
však možná dává pocítit,
že jsme tady a můžem žít...
02.09.2005 09:54:00 | Cecilka
No vidíš, zase platon, má pravdu, věř nám...četla jsem dvakrát..musela, pěkné, pěkné...
02.09.2005 09:50:00 | Hančí
Šumííí, tak takhle je ještě hezčí, krásná, plná báječných slovních obratů. Myslím, že se mám ještě hodně co učit:o) krásný den
02.09.2005 09:03:00 | Sunny