V jemné kůži, v cizím těle,
zabalená v šatech lásky
chovala ses nedospěle;
teď si zvykám na obrázky -
- obrázky žen, malých dětí
trudně dmoucích v mojí mysli
jako staré, suché smetí,
jako sny, jež dávno zkysly.
Pozůstatkem dětských zvyků,
strachu ze tmy byly činy
plné hloupých otazníků,
skutky tolik maminčiny
jako ty jsi stále její,
rozechvělá starou vášní.
Moje rty se ještě chvějí
jak to bylo krásné, zvláštní
když tys líbala je svými.
Ač to byla chvíle pouhá
a v nánosu kocoviny...
Ve mě nyní řádí touha!
Ctěný pane, neříkám že nemáš pravdu... že nejsem nedospělý - jsem a nestydím se za to :) ale tady přece nejde o mě... :)
13.10.2008 15:17:00 | Bůchví...
já nevím...názor na situaci znáš a na básničku - no přece skvělá...
13.10.2008 12:34:00 | malá čarodejnice wiggová netopýrková
Přečetl jsem si v Tvém profilu, že se chceš dozvědět co nejvíce názorů na svá díla, tak tedy: Téma výborné, v 17ti jsem psal o něčem podobném, ale pak jsem zjistil, že jsem byl ještě více nedospělý než ona... no, to je ale teď jedno :) Jinak možná bych tak dobrému tématu vymyslel formu, jež by ještě více podtrhovala tu dětinskost. Ale ono se mi to asi snadno řekne a hůř se to provádí. Ale Tvé dílo hodnotím kladně.
12.10.2008 22:11:00 | Ctěný pán