Prstoklad

Anotace: ...

Sahám na kliku
vcházím tam i zpět.

Kolikrát já vyšel ven a vrátil se
kolikrát ještě ucítím
rozvážný prstů klad při vstupu
úderem korunovaných tak černobíle
pokradmu
když odcházím
délkou pulsujících strun
kol mého
nadutého
krku?

Klidná hladina moří
čechrá myslu vyplutí.

Racci krouží
s nebem splynuti
v bezvětří
visící baňky na vánočním stromku
večeře
čekající
políbení zvonku nevšedního dne
láskou
prolnuti.

Je to ve mně
i když vím
že brzy ráno odcházím
pnout struny toku ladění
koncert
sebezničení.

Kecy!
Jsou to vše jen samé kecy!

Vidím ho
pianistu
za hluchoněmým sklem
tváří v tvář
proti židlím udivenému sletu
visících v řadách
jak loutky na strunách.

Na jednom tónu,
kdo se udrží?

Ani pokru hráč
ba ani akrobat.

Prstoklad překvapení
chtít, mít se rád
s vámi
společně
pro nás hrát
stupnicí padat
vzedmout se
nenávidět
a milovat...