Jakoby...

Jakoby...

Anotace: potichu vyprávěná.

Nějak jsem ztichla
sama od sebe
pro sebe
pro…

Asi proto,
aby bylo slyšet jiné lidi.

Sama v sobě
potichu jsem
zvláštně tak,klidně,
až se tomu divím

Ztišila jsem se,
ale beze smutku,
bez pocitu osamění

A zdá se mi,
snad,
že věci kolem
barvy mají po setmění

Vypadá to jakoby,
čaroděj život
kouzlo vyslovil

Jakoby…
i ticho někdy napoví…

Autor spare, 13.10.2008

Přečteno 394x

Tipy 24

Poslední tipující: drsnosrstej kokršpaněl, WhiteSkull, Holis, Manon.H, Selča, labuť, Levandule, sondulacek, G.P., enigman, ...

ikonka

Komentáře (10)

ikonka

Komentujících (10)

ikonka

Doporučit (0x)

ikonka

Komentáře

21.11.2008 19:49:00 drsnosrstej kokršpaněl

krásná báseň, krásný komentáře

15.10.2008 07:19:00 WhiteSkull

...to se mi líbí ...moc ...

14.10.2008 17:21:00 uživatel smazán

Ticho a ztišení je fajn..dokud toho není tolik, že člověk začíná být hluchým :-)

14.10.2008 09:59:00 labuť

..jen tiše čtu a přemýšlím...líbí se mi...ten závěr je výstižný..:o)

14.10.2008 07:52:00 Levandule

Ticho v sobě... je zázrakem smíření...

14.10.2008 00:23:00 G.P.

vnitřní vesmír...barevný, tichý a ... smutný ve svém odloučení ...

13.10.2008 22:37:00 enigman

pšt...

13.10.2008 21:44:00 WAYWARD

...i ticho napovídá,ale jednotlivci většinou špatně.
Poslouchat ticho ve dvou a více lidech je fajn,má hloubku okamžiku.

13.10.2008 21:28:00 NikitaNikaT.

ST! pravdivý konec. Pocitové, na mne ale smutné a bolavé dílko...

13.10.2008 21:12:00 Bíša

I to ticho člověk někdy potřebuje...