Princezny,
jenž namáčejí své bílé zatuchlé prstíky
do porcelánových misek s jogurtem
a pak je svůdně strkají nemožným milencům do úst
a rozmazávají jim ho po obličeji
Pouhé snění o lásce...
hledají ji v dolíčcích ve tvářích svých snoubenců
a zapomínají na jejich ruce pod načechranou sukní
a vzrušené ano
když ony šeptaly ne
Stmívá se a úsměvy tuhnou na cosi děsivého, umělého..
To krásno zůstalo uvězněno mezi usmívající se a zády které nechtějí žít pod bílou plachtou
Ztrazilas kus duše
pro nevstřícná hlas oplzlého muže
z Tobě dobře známého pajzlu z okraje města
tobě to teda brutálně píše!
16.03.2009 20:54:00 | Trdlo