Schován v mlze

V závoji bílých mraků
sahajících k zemi
stojím v moři máku
prociťuji vjemy

v klesající mlze
vzduch nasycený vůní
podoben stékající slze
přidávám se k tůni

tisíce pocitů v jediné chvíli
a duše najednou čistá
cítím se, jako bych urazil míli
a při tom se nehnul z místa

překvapen, neschopen slova
unášen tokem řeky fantazie
rád bych to prožíval znova
všechno je vším a žije.