Anotace: Přebarvené blondýny a jejich umělá inteligence?
Odpolední pospávání
Co mi ničí vlasy
Huntuje tělo
Tvou vůní
Kterou mi foukáš do očí
A směješ se
Když mrkám
Dlouhými černými řasami
Slepenými do trsů
Miluješ svoji
Porcelánovou panenku
S rozbitnou hlavičkou
S blond vlásky
Co můžeš česat
Natáčet na prst
A zalehávat svou rukou
Hry
Pořád jen samé hry
Kdy musím předstírat
Krásu
Kterou nechávám
Před tvými dveřmi
A bojím se
Že ji jednou najdeš
A zahodíš
Abys´ mě poznal
Vysvlečenou
S nahou tváří
Odhodil
Spolu se skleněnou vitrínou
Za kterou sedím
V nažehlených šatičkách
Vždycky dokonalá
S rozbitnou hlavičkou
S blond vlásky
Které se dají natáčet na prst
Česat
A zalehávat vlastní rukou...
ostrá báseň, hodně ostrá... a přesto křehce tklivá, přesně jako porcelánové panenky ;) ... ST!
27.10.2008 20:22:00 | lennerka
:) ... nic nepředstírej ... co tu te čtu, seš ty a to svoje JÁ nemusíš skrývat :) vážbě, seš upřímná... hlavně v těch básničkách
16.10.2008 19:19:00 | stmivani.na.lepsi.casy
porcelánové panenky...teď se nám doma dvě ztratily...a ani nevíme jak...
pěkná básnička...*
15.10.2008 14:05:00 | Severka