krásní večer...

.

.

my plavíme se časoproudem
a naivní bažant na víně
ví jak se dá být
na obou stranách barikády
/po smrti/
pak dostanu se do nálady
tabulkou hořký čokolády
sladíme si životy
a ty zas dostanou grády
ale vrány vždycky přiletí
za tou hořkou vůní do termosky
z trouby ty nejlepší kousky
na známou cestu tramvají
pro rituály rituálů
vrány i sovy padají
vždycky když minou katedrálu
přes ploty slov
lovci poštovních sov
pročešou mi vlasy
aby našli všechny ty popadané
stůj při nás pane
ochraňuj lovce lovců poštovních sov
přej jim dobrý lov
a počasí?
pošli mi bouřku
abych viděla duhu
dostat padák bez popruhů
tolik nebolí
když jsi pampeliškou
na poli
minaret s vížkou
nebo katedrála
a já tam jen tak stála
a vždycky budu
když Petr klíčem ti zamkne bránu
a Jan ková ti kobylky...

že píšu nesmysly?
nemyslím
a i kdyby – tak jen malinký...

no já už končím, miláčku – padá to
lajla tov...

.

.