Anotace: ....nevítaný vetřelec
Už tolikrát si sliboval,
a byli to jen planá slova,
vím,že kdysi si mě miloval,
však udělals to zase znova.
Ty tvoje oči,
jsou zase plné zloby,
svět s tebou se točí,
když zas na mě mluvíš,
co zas máš-co by?
Tak sem se napil,
co zase máš,
prostě to miluji,
tak co s tím naděláš.
Já tady čekám,
a ty js zase s ní,
srdce mi buší,
když vcházíš do dveří.
Rachotí klíč,
a já ti po sté ohřívám večeři,
mám zas slzy na krajíčku
však nikdo tomu nevěří.
Jsem tu,tváří v tvář,
jako stěna bílá,
a čekám,co zas uděláš,
co ti pivní láska
zase poradila.
Je tu s námi,
já s ní však nemůžu zápasit,
tak tě tu prosím,
zbav se jí,
já nemůžu už takhle žít.
05.01.2009 09:48:00 Lissa
Pěkné verše. Moc dobře se čte.. ale ten obsah..Doufám že už je to lepší!! Přeju hodně štěstí
17.10.2008 16:02:00 Holka z davu
Dokonalý verše, ale člověku tečou slzy, když to čte:'(...já ti aspoň budu držet palce, aby bylo líp, jo?
P.S.: Děkuju za ty komentáře, moc mě potěšilo, že se to někomu líbí, nejsem žádnej profesionál, jde jen o moje pocity, o to co ze sebe potřebuju vypsat a tak..určitě to znáš :(..
17.10.2008 08:28:00 NikitaNikaT.
ST! je za vyjádření, obsah a upřímnost. Nikoliv bolest, trápení a takové jakoby neštěstí. Při čtení mi až hrkla slza, velmi mne to bolí a mrzí... Když pohrůžky Tvým odchodem nepomohou a nebude snaha se změnit... já vím, tedy tuším, že to musí být hrozně moc těžké, ale ničíš především sama sebe... své štěstí, svoju lásku, svou mysl, srdce a duši, svoje tělo a krásu... Posílám pohlazení a myšlenku porozuměmí.