Ve sklepení studentského divadla,
v přítmí mihotavých červených lamp
a stínu nepotřebných kulis
jsme seděli,
opíjeli se bílým vínem
a Tys pochopila, že střípky mého srdce už nebudou nikdy
vysbírané ze všech zapomenutých koutů a
složené zpět
v jeden celek.
Uvědomil jsem si to také
a projel mnou bolavý šíp zklamání,
neboť staré zaváté stezky
se počaly silným větrem odkrývat
a obnažovat tu holou a bolestivou skutečnost
pevně usazenou
v mé mysli
vpletené v duši.
Hořkost mne ovládla,
když jsem Tě nechal jít do větrné noci
a ve stínu tmavých lamp
dal jsem se k odchodu
do prázdného nákupního střediska,
kde v zápachu přezrálého ovoce
kyselého zelí
a laciné kávy
koupil jsem ten nejlevnější
sprchový gel.
No vidím, že píšeš podobně:) podzimní depky?
Ale jinak jsi se hodně zlepšil, když si vzpomenu na tvé první básně...tohle je prostě paráda...
20.11.2008 09:44:00 | Sunny
vše jasné, sprchový gel na konci půvabně zapadá. vydařené, výborné, chválím! - menší PARDON, toť profesní error...
jdu se začíst do dalších, nově vepsaných.
25.10.2008 00:13:00 | žároffka
no jo, to jsou ty věčné kruhy:(...a sprchový gel? proboha na co?? :-DD jinak dobrý, líbí
19.10.2008 12:57:00 | Squat_the_world