Holubice
Do očí vháníš mi slzy
,které pálí.
Do tváře vyděšené pohledy
,které bolí.
Hlavu do dlaní dám si
Aby smyla jsem tu mou špatnost
A ve snech budu přát si
Aby srdce dalo mi mou volnost
Volnost zabila bych city
Jako holubici
Která letí za mláďaty
Krev použila bych jako barvu.
A popsala bych oblohu
A do ní ,jak zahubila jsem holubici.
Jak do hlíny pohřbila jsem ji v noci
Smutné dílko, ve druhé sloce jsem trochu nepochopila druhou větu. Chybí tam čárky, tak jsem si to musela přečíst ještě jednou. Obsah se mi líbí, hodně myšlenkový.
19.10.2008 18:04:00 | NikitaNikaT.
Nikdy nemůžeš city zabít...možná ochromit a doufat, že to přejde, ale není to tak...bohužel.
Azazen
18.10.2008 21:59:00 | Azazen