Můj obraz
Můj obraz
střešním oknem
ve svitu měsíce
prázdné plátno
budí duši umělce
vůně terpentýnu
opatrný tah
napříč plátnem
pod ním
tolik stínů
jedním z nich
oblékám se
odhodím štětce
odhodím naději
krev se vpíjí
do hrubé struktury
maluji srdcem
všechny výkřiky
mlčené po nocích
změny taktiky
hrací políčka
vždycky obsazená
a rána
rána unavená
maluji srdcem
kolik dveří
ztracených klíčů
klikaté cesty
návratů
marnost našla
svoji podstatu
maluji srdcem
a barva dochází
pod stínem nic
jen šmouha ze sazí
maluji......
srdce vyčerpané
hledí na tu spoušť
z obrazu vane
rudá zas jen
poušť
...
Komentáře (12)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
Ještě jsem se vrátil a četl s velikou pokorou,asi to šlo ze srdíčka,....krásná je
07.11.2008 21:30:00 | Holis
na depku pepku!
at ji klepne
nebo se ji lekne..
proste zmizi
neprivadí krizi
usmev se pak zjevi
a prolomy brehy .o)
pamatuju se..na nesmele verse..kterymi jsem te obtezoval
.o)
27.10.2008 22:35:00 | Bean
....moc krásně vyjádřeno, co na srdci to ve slovech. Posílám svou paletu barev, mám jich v srdci dost i pro Tebe. :-)
23.10.2008 12:06:00 | JaniHani
Krásná...nějakou barvu můžu poslat,mám jich dost a pomalu vyschnou od mého nemalování:))
21.10.2008 20:32:00 | Holis
Báseň se mi líbí, i když působí smutně, velmi působivý konec. ST! za obsah.
20.10.2008 14:40:00 | NikitaNikaT.
